Základní pomůcky pro malování akvarelem

V tomto článku si podrobně představíme všechny pomůcky, které k malbě akvarelem potřebujete, vysvětlíme si jakou jsou jejich varianty, vysvětlíme případné rozdíly a nebude chybět ani inspirace k tvoření.

Barvy

Začneme tím, bez čeho akvarelem malovat opravdu nejde a to jsou akvarelové barvy samotné. Na výběr máte tři skupenství – pevné, polotekuté a tekuté. Pevné barvy se prodávají v suchém stavu plastových pánvičkách (v malých obdélníkových mističkách) a ukládají se do krabičky, která většinou bývá vybavená i paletkou na míchání barev. Buď si můžete vybrat prázdnou krabičku a její obsah vyplnit libovolně a zvolit přesně ty odstíny, které nejvíce používáte, nebo si můžete koupit již hotové sady akvarelových barev. Ty jsou ideální zejména v začátcích - obsahují zpravidla barvy se studeným i teplým podtónem, což je ideální základ pro úspěšné míchání barev mezi sebou. Právě díky úžasné možnosti míchat jednotlivé barvy mezi sebou jich nepotřebujete moc, stačí sady o 12 ti barvách.

Barvypolotekuté formě se prodávají v tubách, ze kterých se vymačkávají na paletu, nebo jimi můžete naplnit prázdné pánvičky. Po zaschnutí je bez obav vodou znovu zaktivujete. Správně byste barvu nikdy neměli nabírat štětcem přímo z tuby, protože jednak si můžete obsah zabarvit jinou barvou a zároveň i pomačkat štětiny ve štětci.

Tyto první dvě formy barev jsou nejlepší volbou, jelikož jedině ty nabízejí i mistrovské/profesionální akvarely, které nad ostatními vynikají svou pigmentací, transparentností a světlostálostí. Barvy školní (vodovky), anilinové či studentské se jim rovnat nemohou. I přesto jsou ale studentské barvy skvělou volbou do samotných začátků, jelikož sadu koupíte už od 300,-, ale přitom jsou s nimi proveditelné všechny základní techniky akvarelu.

Barvy tekuté mají tu výhodu, že je nemusíte nejprve namíchávat s vodou. Kapátkem z lahvičky odeberete požadované množství na paletu a vodu přidáváte pro úpravu sytosti a průhlednosti dané barvy. Jsou tedy velmi rychle připravené k použití, ale bohužel nevynikají v odolnosti vůči světlu. Využívají je spíše ilustrátoři, kteří obrázky následně digitalizují a nepotřebují tudíž, aby na papíru zůstaly dlouho zářivé.

Samozřejmě dnes již můžete narazit i na akvarely ve fixech, které jsou ale vhodné spíše na krasopis. Ale ani v krasopsaní se klasických akvarelových barev bát nemusíte. Velkou výhodou je, že si z pár základních barev můžete namíchat přesně ten odstín, který chcete, aniž byste museli mít desítky různých fixů.

pomůcky pro malbu akvarelem

 

Štětce

Štětce na malbu akvarelem volte vždy ty s měkkými štětinami. Štětiny mohou být přírodní či syntetická vlákna. Přírodními se chlubí zejména kvalitní štětce, čemuž odpovídá i jejich vyšší cena. Přírodní štětiny jsou schopné nasát větší množství barvy a vody, nemusíte tedy tak často namáčet. Musíte s nimi být ale o to opatrnější, abyste si štětiny nijak nezdeformovali a neponičili. Z cenových či etických důvodů můžete zvolit raději štětce se syntetickými štětinami. Jsou vhodné pro začátečníky, jelikož jsou odolnější a více vydrží.

Velikost štětce se značí číslem – čím menší číslo, tím tenčí stopu štětec zanechá. Ideální je mít alepoň tři velikosti – tenký na detaily a linky, střední o velikosti 6-8 a potom větší štětec velikosti 10-12 na větší plochy.

Co se tvaru týče, na obrázku se můžete seznámit s těmi základními, ale na každodenní použití je nejvšestrannější volbou štětec kulatý. Při výběru se zaměřte na zakončení štětin – pokud budou hezky do špičky, budete schopni s ním malovat i menší detaily, bez ohledu na to, že štětec bude mít velikost třeba i 10.

Štětce nikdy nenechávejte jen tak stát ve vodě. Nejen že se tím štětiny ohýbají, ale dřevěná násadka rychle navlhne a lak se začne olupovat. Pokud na jeden obrázek potřebujete více štětců, pak ty, které zrovna nepoužíváte, položte raději na papírovou utěrku či hadřík. Po domalování jemně vymyjte zbytky pigmentů a nechte uschnout v horizontální, nejlépe trochu vyvýšené poloze, kdy rukojeti štětců podložíte například hadříkem, aby voda lépe vytékala ze štětce ven. Suché štětce skladujte třeba ve sklenici vždy štětinami vzhůru. Nikdy je ale nedávejte štětinami vzhůru dokud jsou mokré – voda bude stékat k násadě a poškodí ji.

štětce na akvarel

 

Papír

Jelikož se při malování akvarelem používá ve větší míře voda, je nutné, aby ji byl papír schopný dobře absorbovat bez toho, aniž by se rozmočil a zvlnil. Akvarelové papíry tedy mají minimální gramáž 250. Toto číslo udává plošnou hmotnost papíru na metr čtvereční a pro lepší představu obyčejný kancelářský papír má hmotnost 80 g. Podle množství vody, které na malbu použijete je tedy dobré volit i jeho gramáž. Na rychlé malby s menším množstvím vody, postačí i papíry 250 g, ale pokud budete pracovat více s vodou a budete na papír nanášet barvy ve více vrstvách, je dobré sáhnout spíše po 300 g. Klasické kreslící kartony (čtvrtky) nejsou vhodné.

Dále je dobré znát také složení papíru. Obyčejný papír je z celulózy. Čím vyšší podíl čisté bavlny je k celulóze přidán, tím lépe a papír s označením 100% bavlna (cotton) je tou úplně nejlepší volbou. Samozřejmě platí, že čím více bavlny, tím vyšší cena.

Další pojmy, se kterými se na obalu papíru můžete setkat jsou acid free a ligning free a měli byste jim věnovat pozornost zejména tehdy, když chcete originální malby vystavovat v co nejlepším stavu po dlouhá léta nebo prodávat. Můžete ale také najít označení jako archivační, archival save, stálobarevný nebo ležatou osmička v kroužku. Lignin je stavební složkou dřeva a dodává mu pevnost. Stejně tak i papír bez ligninu není tak pevný, ale jelikož se lignin po určité době začne rozpadat, způsobí hnědnutí papíru (viz. klasické staré zažloutlé noviny nebo fotografie). S rozpadem ligninu souvisí i uvolňování kyseliny. V papíru můžeme najít hned několik různých kyselin, které se přidávají kvůli zvýšení jemnosti povrchu papíru. To je důležité zejména pro psaní, krasopis a tisk. Jak ale papír stárne a lignin se rozpadá, vznikají kyseliny samovolně a papír křehne a lehce se láme.

Papíry můžete zakoupit buď po jednotlivých listech (arších), v zápisníku nebo v bloku. Vazba bloku může být kroužková či lepená a mezi lepenými najdete jak bloky lepené klasicky na horní straně nebo i lepené na všech čtyřech stranách. Ve druhém případě je vždy na jedné z dlouhých stran vynecháno místo bez lepidla, kam po zaschnutí obrázku zasunete např. příborový nůž a jeho hladkou stranou objedete papír kolem dokola a tím ho uvolníte.

 

Maskovací kapalina

Už asi víte, že plochy, které mají na malbě zůstat bílé, musíte během malování vynechat. V některých případech je lepší si pomoci maskovací kapalinou. Je to taková gumovitá tekutina v mentolových či béžových odstínech, která se nanese na suchý papír, přesně na ta místa, která chcete před barvou ochránit. Počkáte, až je kapalina na dotek suchá a přemalujete barvou jako obvykle. Díky tomu budete moci docílit plynulejší lazury, než když bílá místa obmalováváte. Jakmile zaschne i barva, můžete prsty vrstvu maskovací kapaliny sloupnout a pod ní krásně zazáří bílá barva papíru. Nanášíte-li maskovací kapalinu štětcem, vyhraďte si nějaký starý či obyčejný, protože kapalina ve štětinách ráda rychle zasychá.

maskovací kapalina první a druhý krok

maskovací kapalina krok 3

 

Pomůcky na skicování

Na skicu před malováním vám postačí obyčejná grafitová tužka. Vybírejte spíše ty se střední tvrdostí s označením HB nebo tvrdé H, ale nejvýše H2. Příliš tvrdá tužka sice nechá opravdu slabou stopu, ale tvrdostí tuhy může zanechat rýhy v papíru, ve kterých se poté bude usazovat barva jinak než na ostatních místech papíru. Naopak velmi měkká tužka se zase snadno maže, a nejenže hrozí ušmudlání papíru, ale po nanesení barvy grafit malbu zabarví došeda. Ať už zvolíte jakýkoliv typ tužky, mějte vždy velmi lehkou ruku, abyste nemuseli moc gumovat. Je ale možné skicu nechat prosvítat záměrně.

Gumu volte raději měkkou/plastickou, která neponičí povrch papíru. Prodávají se v plastových krabičkách, ve kterých byste je měli i skladovat, aby neoschly.

Můžete zvolit i akvarelové pastelky, které, vyberete-li shodný odstín, mohou s barvou neviditelně splynout, jelikož jsou vodou rozmývatelné.

Chcete-li aby skica byla přiznaná, nebo ji naopak chcete více zvýraznit, můžete sáhnout po linerech. V tomto případě volte vždy jen ty, které jsou voděodolně, aby se vám při malování nerozmazaly. Můžete s nimi vytvořit počáteční skicu, nebo jimi malbu doplnit až po zaschnutí. Bývají většinou v černé barvě, zato v různých tloušťkách hrotu. Světově nejoblíbenější jsou ty od značky Sakura Pigma Micron.

malba akvarelem a linery

 

Paleta

Jelikož se barvy nikdy nenanášejí na papír přímo z pánvičky, tuby či lahvičky vždy potřebujete paletu, na které si barvy s vodou promícháte. Volit můžete z kovových, plastových či keramických. Ty první dvě bývají velmi levné a odolné, ale barvy se na nich shromažďují více do velkých kapek, což není úplně ideální. Keramický povrch mají akvarelové barvy nejraději, hezky se na něm roztírají. Posloužit vám tak může skvěle i obyčejný bílý talíř, jen musíte dávat pozor na nechtěné smíchání barev mezi sebou, protože oproti paletě, na talíři samozřejmě chybí jednotlivé přepážky, které nežádoucímu míchání brání.

 

Voda

Bez vody to nejde, ale stačí sklenička od marmelády a voda z kohoutku. Ideálně byste měli mít sklenice s vodou hned dvě. V té první „špinavé“ budete štětec vymývat od barvy, ve druhé ho dodatečně vykoupete, budete-li chtít začít pracovat s jinou barvou nebo pouze přidat více vody. V první sklenici se voda zabarví velmi rychle, ve druhé vydrží déle čistější a nebudete muset tak často běhat pro novou a zároveň si nezakalíte barvy.

Tereza (@atelier.akvarel)

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení